Plošně rozšířené choroby ovocných dřevin vedou ke šlechtění nových odrůd, které jsou jim více či méně schopny odolávat. Proč po nich sáhnout?
Hrozny, jablka, švestky a hrušky na dřevěném podkladu
Především proto, že nám to umožní zcela nebo alespoň z větší míry vzdát se chemických postřiků. Nemoci ovocných stromů dokáží nejen znehodnotit úrodu, a to i každoročně, ale postupně i zničit dosud zdravý strom.
Je pravda, že mnohým chorobám lze předcházet preventivním postřikům, například se to týká kadeřavosti u broskví, padlí na jabloních nebo révě, případně dokáží postřiky mnohé nemoci zastavit, když je zpozorujeme a co nejdříve zasáhneme. Jsou však i nemoci virové a bakteriové, kde nepomůže nic jiného, než dřevinu spílit, vykopat a co nejdříve spálit, aby se nerozšířila do okolí. Dobrým příkladem je nebezpečná šarka švestek.
Nevýhodou aplikace postřiků je to, že je nestačí aplikovat jednou za život rostliny, ale obvykle opakovaně, nejednou i několikrát za sezónu. Často je nutné vystihnout správný okamžik, protože i několik hodin nás může dělit od krásné nebo naopak znehodnocené úrody. Nemluvě o známé škodlivosti chemických postřiků, a to nejen přímo během postřiku na okolní živočichy a hmyz, ale také v podobě reziduí, tedy zbytkových látek v plodech. Naštěstí v dnešní době již pokročila i biologická a ekologická ochrana. Mnoha nemocem dokáže předcházet, případně je i potlačit, takže pokud máme chutný ovocný druh, který bychom nechtěli jen tak vykopat, přeorientujeme se na tento způsob ochrany. Ale je také náročná na termín a nejednou i způsob skladování.
Hrozny, švestky, jablka a meruňky v košíku
Pokud při výběru odrůd přihlédneme k odolnosti proti nemocem, bohužel neznamená to, že máme vyhráno. Houby, viry i bakterie jsou živé organismy a vyvíjejí se v prostoru i čase. Stává se, že se přizpůsobí některé odolné odrůdě a nemoc se časem přece projeví. Další věc je, že zde máme globální svět a navzdory přísným zákonům regulujícím převoz rostlinného materiálu přes hranice se k nám může zavléci nové onemocnění. Hodně dělá i změna klimatu, která posouvá hranici výskytu nemocí i škůdců z jižnějších zemí.
V současnosti as pohledem do budoucna se ukazuje nový problém, a to fytoplasmy, drobné organismy na pomezí hub a bakterií, způsobující slabý růst, neduživost, zdeformované listy, jejich změněnou barevnost v létě (do žluta, červena či fialova, podobně jako na podzim) a takzvanou metlovitost, čili růst slabých větviček ve tvaru metly. Příznakem nemoci, která se zpočátku vyvíjí pomalu a nenápadně, je i zakrslá stromečku, který ale nemá být zákrpkem.
Které odrůdy jabloní a hrušek vybrat do severních oblastí?
Z čeho vybírat?
Takzvané rezistentní odrůdy by nemoc neměly chytit vůbec, tolerantní sice onemocnět mohou, ale vliv na rostlinu a úrodu bývá méně výrazný.
Když si chceme vysadit odrůdu odolnou proti nemoci, na výběr máme nově šlechtěné odrůdy nebo naopak vybrat můžeme ze starých a historických odrůd, některé z nich vykazují odolnost. Šlechtění je doslova běh na dlouhou trať. Trvá roky, než se vypěstuje a oficiálně uzná nová odrůda. Šlechtitelé cíleně, někdy i náhodně pěstují stovky dřevin a pozorují je v různých letech. Jak rostou, kdy kvetou, jak se vyvíjejí, jak odolávají suchu, chorobám, škůdcům, větru či mrazům. Jak říkají, šlechtění je vždy něco za něco. Co to znamená? Jednoduše řečeno, do jedné odrůdy nelze spojit všechny NEJ vlastnosti. Nemůže být najednou nejchutnější, s největšími plody, nejodolnější (proti mrazu, chorobám či jarním mrazíkům), nejšťavnatější, nejlépe skladovatelná a tak dále. Je možné, že iz tohoto důvodu ze sortimentu téměř vypadly některé staré odolné odrůdy, protože jsme je nahradili ovocem, které má větší či chutnější plody.
Ploché broskve
Skupina broskvových odrůd s plochým tvarem plodu vykazuje vyšší odolnost proti kadeřavosti.
Peckoviny
Peckoviny trpí několika onemocněními, mezi nejvážnější určitě patří virus šarky. Pokud se jednou na stromě projeví, nelze jej zničit. Původně se vyskytoval pouze na švestkách, ale postupně se z nich přenesl i na meruňky, dokonce se už našel i na třešních či broskvích. Na plodech vytváří kruhovité až nepravidelné ztluštění dužiny, na pecce bledé linie. Plody znehodnocuje, mění strukturu dužiny i chuť. Z nových šlechtěnců švestek je nejznámější středně raná, rezistentní odrůda Jojo, Joganta, z novinek HoneySweet.
