Podzimní období můžeme využít k tvarování opadavých okrasných dřevin. Řekneme si, jak ve dvou krocích odstranit nízko položené větve a výhony, abychom pod nimi získali více světla a místa.
Žena se chystá k řezu javoru
Konec léta a začátek podzimu jsou pro dřeviny typické zpomalováním proudění mízy, které souvisí s nastávajícím ročním obdobím. Listy se začínají vybarvovat a opadávat. Dříve, než se tak stane, však využijeme zmíněné menší množství proudící mízy k řezu některých druhů dřevin – rány totiž rychleji zaschnou a dobře se zacelí.
Říjen je z pohledu nadcházející zimy poslední měsíc vhodný pro tvarování dřevin. Důvod je logický a praktický zároveň – když jsou později větve v koruně holé, obtížněji se nám odhaduje, jak jsou husté a zda je řez vůbec nezbytný. Navíc, při řezu v zimě, pokud by následovaly silné mrazy, hrozí riziko namrznutí přes řezné rány. Hlavním cílem řezu v tomto období je odstranit nejslabší, křižující se, suché, poškozené či jednoduše nevhodně umístěné větve.
Keřové růže seřízneme nahrubo, asi o polovinu jejich výšky, což je ochrání před zlomením při silných větrech a v době, kdy je obalí led. Výsledný řez u růží pak provedeme až na jaře, kdy se začnou probouzet.
Obecně také platí, že v tomto období řežeme jen silné a spolehlivě zimující druhy, ty méně odolné by mohl během zimy poškodit mráz a způsobit jejich namrznutí a odumírání. Také nyní neřežeme ani stálozelené rostliny.
Nůžky s ustřiženou větvičkou
Odstraňujeme boční obrost
Odstranění spodních větví u některých druhů dřevin může zvýšit jejich atraktivitu. Ve velmi mladém věku stromů jsou však nízko položené boční větve důležité pro jejich růst a zdraví, listy na nich totiž produkují stavební látky důležité pro vyzrání kmene. Pokud tyto výhonky odstraníme příliš brzy, může to oslabit kmínek, a ten může mít problém unést vyvíjející se korunu. Platí to obvykle pro opravdu mladé stromky.
Pořídíme-li si strom s již zapěstovaným kmínkem a korunkou, můžeme výhony z kmene běžně odstraňovat. V nabídce jsou však i mladé stromky s větvičkami odspodu až nahoru. Ty spodní nezřízneme hned, ale až když dřevina trochu vyroste a zesílí. Jejich řez, při kterém zároveň určíme výšku koruny, si rozdělíme na dvě etapy. Na konci první sezóny po vysazení seřízneme boční větvičky vyrůstající z kmene na 2 až 3 očka. Ve druhém roce z nich vyrostou mladé výhonky plné listů a právě ony pomohou zesílit kmínku. Na konci druhé sezóny je odstraníme všechny až na kmínek.
Když plánujeme zapěstovat korunu na vyšším kmínku, tento postup opakujeme první roky vždy ve vyšší výši. Při definitivním odstranění bočního výhonku je sice důležité jej odříznout co nejtěsněji u kmene, ale zároveň dáme pozor, abychom neodstranili větevní kroužek. Jedná se o malinko tlustší pletivo viditelné na kůře v místě, odkud výhon vyrůstá. Díky němu strom produkuje hojivé kůrové pletivo, takzvaný kalus, kterým řez postupně překryje. Dřevo kmínka tak bude chráněno před vniknutím nemocí či škůdců.
